V poslední červencovou neděli jsme dokázali nemožné a oddělili jsme pravý centroplán od trupu. A to nám spousta moudrých tvrdila, že to nejde… 😉
Ještě v sobotu ráno byla škvíra mezi trupem a centroplánem uzounká, ani ne na dva prsty. Ale my věřili, že to zvládneme. Po celý den jsme pátrali po posledních pojících prvcích a plenili je, a večer, v záři zapadajcího slunce, jsme se škvíru pokusili zvětšit. Vzali jsme si na pomoc i mocný hydraulický nástroj, ale ještě se nepovedlo. Řekli jsme si tedy, že ráno moudřejší večera…
V neděli ráno jsme konečně našli zbývajcí odolávající svorníky a když jsme je odmašlili, začala se škvíra rozlézat o poznání ochotněji. Mohli jsme přikročit k samotné operaci. Použili jsme auto jako kotvu, přivázali centroplán za podvozek a za použití hupcuku jsme oboje začali přitahovat k sobě. A protože auto bylo narozdíl od centroplánu zabržděné a zašpalkované, musel se pohnout centroplán.
Povedlo se a za chvíli se mezi trupem a centroplánem skvěla úžasná zubatá průrva! Dokázali jsme to!!! Jak nám to šlo se můžete podívat ve videu od AirZone.TV a v galerii.
Tak, a teď ještě druhou stranu… a pofrčíme. Těšte se s námi!
Odpojení předcházelo nekonečné vytloukání svorníků. zde jeden v letu.
Dobrovolníci z Leteckého muzea v Kunovicích se pustili do posledních příprav.
Ještě v sobotu 30. 7. ráno byla škvíra mezi trupem a centroplánem uzounká.
Dobrovolníci z Leteckého muzea v Kunovicích se pustili do posledních příprav.
Spoj mezi trupem a centroplánem stále nebyl dostatečně povolený.
Pracovalo se celý den, skoro až do západu slunce. K prvnímu pokusu parta přikročila večer.
Pokračovalo se tedy v neděli ráno. Po odhalení a odstranění posledních svorníků, na kterých spoj stále ještě držel, se přikročilo k operaci. Martin Hrabec s Pepou Hajchelem uvazují demontovaný centroplán do upínacího pásu.
Pak už se přikročilo k samotnému rozpojování. Ačkoli to na první pohled vypadá, že muzejníci centroplán prostě odtáhli dodávkou, není to tak.
Zabržděné auto posloužilo pouze jako “kotva”, ke které se demontovaný díl přitahoval takzvaným hupcukem.
Pracovní postup se osvědčil. Mezi trupem a křídlem se začala rozevírat zubatá díra!
Pepa Hajchel zkoumá místo rozpojení. Všechny zuby, které teď volně ční do vzduchu, do sebe byly těsně zapasované, sešroubované, místy zalité lepidlem a překryté hermetickým gumovým povlakem.
O pár minut později byl demontovaný díl od trupu zcela odpojený.
Mnozí lidé od letadel muzejníkům tvrdili, že to je bez rozřezání nemožné.
Byl to obrovský úspěch, ale na oslavy bude čas později. Teď bylo nutné posbírat nářadí, které zůstalo nahoře na centroplánu.
Pak s pomocí zvedáku zpod demontovaného dílu vyndat posuvné přípravky, na kterých centroplán popojížděl od trupu, a nahradit je pevnými podpěrami.
Celkový pohled na Naganský speciál po odpojení pravého křídla. Teď ještě udělat totéž na druhé straně… a můžeme vyrazit na cestu do Kunovic.
Užíváme cookies. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
