Jednomístný jednomotorový nadzvukový středoplošník celokovové konstrukce s trojúhelníkovým křídlem ve tvaru delty. Kabina letounu je přetlaková, klimatizovaná, vybavená pancéřovaným předním sklem a katapultovací sedačkou. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatahovací hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu.
Mig-21 je sovětský lehký frontový a přepadový stíhací letoun létající až dvojnásobkem rychlosti zvuku. První prototyp tohoto výkonného a obratného, ale zároveň technicky jednoduchého stroje poprvé vzlétl v roce 1955 jako prototyp označený Je-4. Postupně vznikly čtyři generace MiGu-21 zahrnující mnoho variant a více než 10 000 vyrobených letadel sloužících ve více než padesáti armádách světa, z nichž některé létají dodnes. Převážně exportní verze MF z přelomu šedesátých a sedmdesátých let patří do třetí vývojové generace. Takzvané „šedivky“, tedy stroje z pozdějších výrobních sérií z poloviny sedmdesátých let, pak měly některé prvky převzaté z verze bis, jež patřila do čtvrté generace, která v ČSLA nebyla nikdy zavedena. Deset těchto „šedivek“, které byly po vstupu České republiky do NATO modernizovány na verzi MFN, pak střežilo český vzdušný prostor až do roku 2005, kdy je vystřídaly letouny JAS-39 Gripen.
Letoun MiG-21 MF výrobního čísla 96005612 (nejvyšší výr. číslo u ČSLA) byl vyroben a zalítán ve výrobním závodě v Gorkém (dnes Nižném Novgorodu) dne 13. 8. 1975 a na Den letectva 17. 9. 1975 přistál ve skupině šestnácti „šedivek” na letišti Planá v Českých Budějovicích. Patřil mezi poslední dodané kusy k ČSLA. Přejímací let u ČSLA provedl 15. 10. 1975 pilot V. Dvořák. MiG-21 MF 5612 byl okamžitě po svém přijetí do služby přidělen k 1. stíhacímu leteckému pluku v Českých Budějovicích a zařazen do ostré hotovosti protivzdušné obrany státu (PVOS). V roce 1983 prodělal v Leteckých opravnách Kbely střední opravu včetně opravy šedého nátěru po odlétaných 512 hodinách, 35 minutách a 807 startech. Za svou kariéru se účastnil několika mimořádných akcí jako byl hromadný start na cvičení Štít 84, , kdy stroj pilotoval Pavel Pilný.
Zúčastnil se také cvičení přistání a vzletů na dálnici D1 mezi Měřínem a Velkým Meziříčím na podzim 1985 s pilotem Miroslavem Chocholáčkem. V červnu roku 1989 byl přesunut na základnu v Brně-Tuřanech a poté v červenci 1989 do Mošnova, kde létal až do svého operačního vyřazení v prosinci 1992. Poslední let proběhl 10. 11. 1993 a směřoval na letiště Plzeň-Líně, kde byl poté definitivně ukončen jeho provoz. Za svou kariéru stroj nalétal 1135 hodin a absolvoval 1953 startů.
Po roce 2004 byl předán do sbírek Národního technického muzea v Praze. V roce 2007 byl předán do sbírek Technického muzea v Brně a do expozice brněnského muzea byl zařazen 4. 1. 2008.
Letoun byl do Leteckého muzea v Kunovicích získán 1. 10. 2019 směnou s Technickým muzeem v Brně a přepraven pozemním transportem 27. 2. 2020. Směněn byl za duplicitní exponát Turboletu verze L-410 A s imatrikulací OK-ADO. Tato L-410 je pro Brno významná tím, že se jedná o historicky první „čtyřistadesítku” vystavenou na ploše brněnského výstaviště na Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno 1971.
V letech 2020–2021 byl letoun kompletně zrestaurován. Na renovaci bylo muzejníky odpracováno přes 2000 hodin a na jeho povrchu bylo obnoveno na 210 popisek.
Na projektu restaurování MiG-21 MF (5612) se odborně podílel Jiří Kučera z Malohostovic a významně jej podpořily společnosti: LET – Aircraft Industries a.s. a LOM Praha s.p.
* Zkratka pro pitot-statickou trubici z ruského “Prijemnik Vozdušnogo Davlenija” (Приёмник воздушного давления)
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR