Jednomístný jednomotorový nadzvukový středoplošník celokovové konstrukce s trojúhelníkovým křídlem ve tvaru delty. Kabina letounu je přetlaková, klimatizovaná, vybavená pancéřovaným předním sklem a katapultovací sedačkou. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatahovací hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu.
MiG-21 vyvinula koncem padesátých let sovětská konstrukční kancelář Mikojana a Gureviče jako technologicky jednoduchý a obratný lehký frontový stíhací letoun schopný dosáhnout dvojnásobku rychlosti zvuku. První prototyp vzlétl v roce 1955 a v roce 1959 byla zahájena jeho sériová výroba. MiGy 21 byly zařazeny do výzbroje armád více než padesáti států a bylo jich vyrobeno přes 10 000 kusů. Raketonosná varianta F-13 byla první skutečně masově vyráběnou verzí a Československo bylo jedinou zemí Varšavské smlouvy mimo SSSR, která tato letadla vyráběla. V letech 1963–1972 bylo v podniku Aero Vodochody vyrobeno celkem 195 těchto strojů (včetně jednoho neletového pro pevnostní statické zkoušky), přičemž první čistě československý MiG-21 F-13 vzlétl v červnu 1963. MiGy 21 F-13 sloužily v československém letectvu v letech 1961–1991, pozdější verze u nás létaly až do roku 2005. MiG-21 byl nasazen v mnoha ozbrojených konfliktech, mimo jiné v arabsko-izraelských válkách či válce ve Vietnamu.
ČSSR byla jedinou zemí ze států Varšavské smlouvy, která vyráběla MiG–21 F-13 licenčně pod označením S–106, ale z důvodu utajení byl v provozní dokumentaci uváděn jako typ Z-159F. Výroba na základě licence probíhala v podniku Aero Vodochody. První vzlet čistě československého MiG-21 F-13 alias typ Z-159F v.č. 360002 proběhl v Aeru v červnu 1963 a poslední vyrobený v.č. 261114 byl zalétán 17. června 1972. V letech 1963 až 1972 bylo ve Vodochodech vyrobeno celkem 195 strojů včetně jednoho neletového pro pevnostní statické zkoušky a 70-ti kusů modifikovaného stíhacího-průzkumného modelu MiG-21 FR. V letech 1961-2005 byly i ve výzbroji ČSLA a poté Armády České republiky.
Dne 31. 10. 1966 byl letoun s evidenčním číslem 0514 předán z Aera Vodochody ke 4. leteckému stíhacímu pluku v Pardubicích kde sloužil do konce roku 1969. Od začátku roku 1970 sloužil letoun u 5. stíhacího leteckého pluku v Plzni-Líních kde byl vyřazen z provozu 5. 10. 1983. U vojenském útvaru v Plzni byl stroj ozdoben modrými barevnými doplňky a v letech 1970 – 1972 nosil na levé straně přídě znak 5. Stíhacího leteckého pluku – znak Psohlavce. Celkový nálet letounu v československém letectvu činil 1222 hodin 44 minut.
MiG-21 F-13 ev. č. 0514 byl do muzea získán v roce 1983. S letounem přiletěl do Kunovic z Plzně-Líní dne 5. 10. 1983 pplk. Jaroslav Krýda, jeden z nejlepších pilotů „jednadvacítek“ u nás. Před přistáním předvedl nad kunovickým letištěm nezapomenutelnou akrobacii.
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Angola, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bělorusko, Bulharsko, Burkina Faso, Čad, Československo, Česko, Čína, Kongo (Kinshasa), Východní Německo, Egypt, Eritrea, Etiopie, Finsko, Gruzie, Guinea, Guinea-Bissau, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Írán, Irák, Jemen, Jugoslávie, Kambodža, Kuba, Kyrgyzstán, Laos, Libye, Madagaskar, Maďarsko, Mali, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Německo, Nigérie, Polsko, Rumunsko, Rusko, Severní Korea, Slovensko, Somálsko, Sovětský svaz, Srbsko, Súdán, Sýrie, Tanzanie, Uganda, USA, Ukrajina, Vietnam, Zair, Zambie
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR