Letecké muzeum v Kunovicích

Verze: BM
Určení: nadzvukový taktický stíhací bombardér
Kód NATO: Fitter-A
Výrobce: Komsomolskoamurský letecký závod č. 126, Komsomolsk na Amuru, SSSR
První vzlet typu: 7. 9. 1955
Rok výroby: 1965
Evidenční číslo: 5530
Výrobní číslo: 5530
Provozovatel: Československá lidová armáda (ČSLA)

Charakteristika

Jednomístný jednomotorový nadzvukový středoplošník celokovové konstrukce s šípovým křídlem a se schopností nosit nukleární výzbroj. Kabina letounu je přetlaková, klimatizovaná, vybavená pancéřovým předním sklem a katapultovací sedačkou KS-4U-22. Zadní část trupu je oddělitelná pro snadnou demontáž motoru. Přistávací zařízení tvoří zatahovací tříbodový hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu. Letoun byl primárně určen k ničení pozemních cílů nacházejících se hluboko v území protivníka, a to pomocí neřízené taktické jaderné pumy v rámci průnikových operací (bez stíhacího doprovodu) či k ničení pozemních cílů konvenční výzbrojí v rámci přímé podpory pozemních jednotek. Na dvou křídelních a dvou podtrupových závěsnících mohla být nesena podvěsná výzbroj včetně nukleární pumy typu 8U69.

Historie

Vývoj velkého a výkonného, ale zároveň i jednoduchého stíhacího bombardéru byl zahájen v roce 1953, kdy byla po Stalinově smrti obnovena konstrukční kancelář Pavla Suchoje (předtím sloučena s Tupolevem). První prototyp vzlétl 7. 9. 1955 a po ukončení vojskových zkoušek se začal sériově vyrábět od roku 1957. Ve všech verzích vzniklo celkem 3 000 kusů. Verze Su-7 BM se vyráběla v letech 1963–1965 a jako první z vývojové řady byla exportována do Československa a Polska. Pro československé letectvo bylo ze SSSR dodáno celkem 64 kusů Su-7 BM.

Životopis

Su-7 BM (5530) nejdříve sloužil od června 1965 u 28. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi. Později se přesunul k 20. stíhacímu bombardovacímu leteckého pluku v Náměšti nad Oslavou. V roce 1988 byl stažen z provozu a přeletěn do Přerova k 32. LVO k vyřazení.

V muzeu

Koncem roku 1988 byl letoun přidělen leteckému muzeu v Kunovicích a dne 23. 3. 1989 jej z vojenského útvaru 3888 Přerov-Henčlov/Bochoř do Kunovic přeletěl armádní zalétávací pilot 32. LVO major Potěšil.

Zajímavost

Letoun je jakožto „jaderný bombardér“ vybaven speciálním palubním počítačem pro řízení letounu po odhozu taktické nukleární pumy typu 8U69. Nukleární puma byla nesena na speciálním podtrupovém závěsníku BD3-56FN umístěném na levé straně. Závěsník se používal i k nesení a odhozu cvičné pumy IAB-500 imitující tvarem i efekty 30. kilotunovou taktickou nukleární 8U69 “Tatjana”.

Technické údaje

Posádka: 1
Rozpětí: 9,31 m
Délka: s PVD*/bez PVD: 18,03/16,61 m
Výška: 4,99 m
Nosná plocha: 34 m²
Prázdná hmotnost: 8636 kg
Užitečné celkové zatížení: 5194 kg
Max. rychlost (do výšky 1100 m): 1700 km/h
Praktický dostup: 19 500 m
Max. dolet: 1 410 km
Motor: Ljulka AL-7 F-1 – proudový s přídavným spalovaním
Výkon / tah motoru: 67,1 kN bez a 98,1 kN s přídavným spalováním
Palivo: letecký petrolej

* Zkratka pro pitot-statickou trubici z ruského “Prijemnik Vozdušnogo Davlenija” (Приёмник воздушного давления)

Výzbroj

2× kanón NR-30 ráže 30 mm se zásobou 65 nábojů na hlaveň (v kořenech křídla)

Podvěsná výzbroj do 1 000 kg na dvou křídelních a dvou podtrupových závěsnících:

4× neřízená puma o hmotnosti 50 kg
4× neřízená puma o hmotnosti 100 kg
2× raketový blok UB-16-57 (16 neřízených raket S-5 ráže 57 mm)
2× raketomet APU-14U „stromečkové“ (7 neřízených raket S-3K ráže 160 mm)
2× neřízená protizemní raketa S-24 ráže 240 mm
1× nukleární puma typu 8U49 nebo 8U69
1× speciální cvičná puma imitující nukleární pumu IAB-500 (levý podtrupový BD3-56FN)
4× přídavná palivová nádrž PTB-620 o objemu 620 l
2× přídavná palivová nádrž PTB-950 o objemu 950 l

Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.