Dvoumístný jednomotorový pístový dolnoplošník smíšené konstrukce s přímým křídlem. Kabina letounu nepřetlaková, vytápěná s tandemovým uspořádáním posádky. Kostru trupu tvoří příhradová konstrukce svařená z trubek a potažená plátnem. Krycí panely motoru z duralových plechů. Kostra křídla kovová potažena duralovým plechem, křidélka s kovovou kostrou jsou potažené plátnem. Čtyřválcový vzduchem chlazený řadový invertní motor poháněl dřevěnou dvoulistou pevnou vrtuli. Podvozek je pevný ostruhového typu. Letoun sloužil zejména pro letecký výcvik a je oblíben pro svou nenáročnou pilotáž, která pilota odmění nádherně sladěnými kormidly.
Na základě vypsání soutěže Ministerstvem národní obrany na moderní školní letoun pro elementární a částečně i pokračovací výcvik vojenských pilotů, byl v n.p. Moravan Otrokovice zahájen v roce 1946 vývoj letounu pod označením Zlín Z–26 (C-5) Trenér. Šéfkonstruktérem Z-26 byl ing. Karel Tomáš. Prototyp s dřevěnými křídly a ocasními plochami byl v Otrokovicích zalétán v říjnu 1947. Sériová výroba se rozeběhla v roce 1949 a dala vzniknout celkem 163 kusům Z-26 (C-5). Na základě zkušeností z provozu a výroby následovala vylepšená verze Z-126 Trener II s celokovovými křídly a později i ocasní plochou s hranatým tvarem, který byl typický pro všechny další navazující modely. První vzlet Z-126 (C-105) proběhl 8. 10. 1953 a po úspěšných továrních zkouškách byla zahájena sériová výroba. Letoun Z-126 se vyráběl v letech 1953 až 1955, celkem bylo vyrobeno 169 kusů, které byly exportovány do řady zemí, mezi provozovateli byla například i rakouská armáda. Československé vojenské letectvo a Svazarm letoun používalo pod označením C-105 jako školní letoun, který umožňoval kompletní výcvik, včetně akrobacie. Letoun byl používán i k vlekání kluzáků.
Podrobnější informace k historii Z-126 Trenér naleznete na stránce Michala Orlity ZDE
OK-IFG byl vyroben pro Aeroklub Svazarmu ČSR a zalétán 26. 7. 1954 (ve stejný den jako další Trenér muzea OK-IFD). Od roku 1955 byl používán výhradně pro nácvik skupinové akrobacie na letišti Olomouc, a to nejprve skupinou v mužském obsazení, posléze ženskou skupinou ve složení Jiřina Stoklasová, Eva Krenčová a Marie Loskotová, kdy letoun pilotovala i známá akrobatka Eva Krenčová.
Jak bylo u aeroklubů Svazarmu obvyklé, letoun během svého provozu putoval mezi různými aerokluby až do poloviny 80. let, kdy byl jako “nekoncepční letadlo” odstaven. Do provozu byl uveden znovu v roce 1989 díky Slováckému aeroklubu Kunovice, kde létal až do dolétání životnosti – poslední let byl proveden 11. 10. 2014.
Podrobný životopis OK-IFG naleznete na stránce Michala Orlity ZDE
Po ukončení svého leteckého života byl OK-IFG darován muzeu Slováckým aeroklubem Kunovice.
OK-IFG byl po celý svůj život aktivně předváděn na leteckých dnech a navíc si zahrál v seriálu Zdivočelá země v roli letounu hlavního hrdiny, kterého hrál herec Martin Dejdar. Při skutečných letových záběrech “dabloval” Martina Dejdara mechanik Slováckého Aeroklubu. Více o natáčení ZDE
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR